Rozhovor s Tomášem Dvořákem

Warriors vstupují do nové sezóny Super Cupu s jasným cílem – urvat první výhru. Tomáš Dvořák, který se znovu dostal do nominace, prozradil, jak probíhá příprava, jaká je nálada v týmu a co od sezóny očekává.
1. Do nové sezóny ses znovu dostal do nominace Warriors. Co to pro tebe znamená a s jakými ambicemi do toho jdeš?
Jsem určitě nadšený, že můžu být znovu součástí projektu, který si klade za cíl posunout české rugby na další úroveň. Minulá sezona byla super – hráli jsme už vyrovnané zápasy, takže moje ambice je jasná: pomoct týmu vybojovat první výhru.
2. Čeká vás ostrý start – hned první zápas v Portugalsku. Jak se na něj těšíš a co od něj očekáváš?
Těším se hodně, i když mám na svůj poslední zápas v Portugalsku trochu nepříjemné vzpomínky – protější hráč mě tehdy vypnul hned v prvních minutách a skončilo to otřesem mozku 😅. Každopádně vím, že to bude nejvyšší úroveň a nejkvalitnější soupeř, proti kterému jsem kdy hrál. A právě proto se na to moc těším.
3. Jak zatím probíhá příprava na Super Cup, co ti dává nejvíc zabrat?
Příprava běží už od léta pod vedením nového trenéra z Francie a musím říct, že mi to dalo zase trochu jiný pohled na rugby i styl hry, na jaký jsme tady zvyklí. Nejnáročnější byla určitě letní část a fyzické testy. Připravoval jsem se na ně i během dětského tábora, kam jezdím s Cháďou a Kubou Bendzákem jako instruktor – bylo to docela peklo, ráno před programem běhat a posilovat a pak celý den fungovat 😅. Ale vyplatilo se to. A taky si hodně užívám servis a přístup, jakého se nám od realizačního týmu dostává. Z minulé sezony mám nejlepší vzpomínky na soustředění v Heidelbergu.
4. Když nahlédneš do kabiny – jaká je atmosféra v týmu?
Atmosféra je skvělá. S klukama se většinou známe z mládežnických reprezentací nebo z předešlých sezón, takže si rozumíme. Je to jiné než v Petrovicích, kde je všechno víc rodinné a známe se tam doslova od dětství. Ve Warriorech jsme zase všichni podobně nastavení – každý se chce zlepšovat, posouvat a obětovat tomu víc času. A to nás drží pohromadě.
5. Jakou roli máš v týmu ty sám – v čem se cítíš nejsilnější a co od tebe trenéři i spoluhráči čekají?
To je asi otázka spíš na trenéry 😅. Já doufám, že můžu přispět hlavně svojí všestranností – že v případě potřeby zvládnu nastoupit i v útoku, i když standardně hraju útočnou hru ze třetí řady.
