Zpravodaj U14 (PYRF 2017, podzim)
Sobota 21. a neděle 22.10.
Prague Youth Rugby Festival, Říčany
O uplynulém víkendu jsme se zúčastnili již tradičního podzimního turnaje PYRF, který se v kategorii U14 hraje v Říčanech. Tentokrát byl turnaj netradičně rozdělen na dva dopolední bloky, které byly přerušeny sledováním utkání ČR – SA Barbarians. Na turnaj dorazilo 16 týmů z Čech, Německa, Ruska, Lotyšska, Chorvatska a Dánska. Turnaj tedy byl výborně obsazen.
Ve skupině jsme se postupně potkali s týmy RA Olymp Praha, německým Heildelberger Ruderklub I. a RK Storm z Ruska. První dva zápasy jsme odehráli v sobotu, poslední, spolu s boji o umístění, v neděli. V dresech Olympu nastupují děti z Kralup, nejednalo se tedy o žádné nováčky. Zápas byl velmi kvalitní a soupeř nás dostatečně prověřil. I přes to jsme mohli postupně poslat do zápasu všechny hráče – a že nás konečně bylo dost. První zápas jsme vyhráli poměrem 15:5. Německý tým měl být větší oříšek, do hry jdeme ale soustředěnější a celkem v klidu vítězíme 20:0. V neděli začínáme s ruským RK Storm a chvílemi hřiště připomíná spíš špatně vypuštěný rybník, než trávou pokrytou plochu. V zápase jsme koncentrovaní a výhra 15:5 nás posouvá mezi nejlepší čtyři týmy turnaje.
V zápase o postup do finále nás čeká domácí tým a největší favorit turnaje – tým Říčan, který bez větších problémů postupoval ze skupiny „A“. Do zápasu nastupujeme hlavně s tím, neudělat si ostudu a nedostat „naloženo“. Téměř ihned po výkopu však dostáváme první pětku a začátek vůbec nevypadá dobře. Obdržená pětka nás ale nakopla a říčanští nevědí, kde jim hlava stojí. Takto tvrdou a nátlakovou hru dlouho nezažili, a když tak spíš na zájezdech. Na domácích hřištích opravdu jen velmi zřídka. Přebíráme iniciativu, hrajeme krásné rugby, soupeř je ale zkušenější, dokáže se ubránit a jeho rychlí hráči nám bohužel občas utečou. Většina zápasu se ale odehrává na soupeřově polovině. Je škoda, že se nepovedlo prolnout obrannou hráz soupeře alespoň jednou. Konečné skóre 0:20 je kruté, říčanským jsme byli vyrovnaným soupeřem, což ocenili jak diváci, tak trenéři domácího celku, kteří nás velmi chválili. Je potřeba dodat, že i v tomto těžkém zápase odehrál alespoň pár minut každý, kdo byl na „lavičce“ a to je super.
Do konečného boje o třetí místo jdeme proti dalšímu silnému soupeři a asi momentálně jedinému týmu, který se může s říčanskými rovnat. Nezbývá, než zatnout zub a jít si za úspěchem. Ihned po výkopu se dostáváme na polovinu soupeře a tu v podstatě neopouštíme. Tatra se brání doslova na kraji svých sil. Několikrát nás soupeř zastavuje na hranici pětkoviště, dvakrát či třikrát dokonce přímo v pětkovišti. Je to jen přemíra snahy položit body, co nás právě o tuto radost připravuje. Někdy je zkrátka lepší přihrát, než za každou cenu položit body osobně. Jsme svědky velmi pěkných akcí a Tatra „jen“ odkopává míče od svého pětkoviště. Pět minut před koncem však, místo odkopu, hraje soupeř rukama, daří se mu prolnout naší obranu a dostáváme pětku přes celé hřiště. Nikdo ale hlavu neskloní a i po soupeřově položení jsme aktivnější. Hráči Tatry tak volí opět odkopy, aby nás udrželi dále od našeho cíle. Bohužel se tato taktika soupeři vyplácí a tak po smolné prohře 0:5 končíme čtvrtí. A opět sklízíme zasloužený potlesk ne jen od našich fanoušků, ale i od skupiny Sparťanských fans – děkujeme za podporu. A jak říkal trenér Tatry: „ Přesně tak jsme prohráli boj o finále. Celý zápas lepší, ale po jednom útěku přes celé hřiště…“. No nic, sláva vítězi, čest poraženému.
Všem moc děkuji za skvělou reprezentaci našeho klubu. Rugby jsme hráli skvělé, a když budeme takto pokračovat, může se na jaře dočkat dalších pěkných zápasů a snad i nějakého podobného úspěchu.
K jednotlivým hráčům snad ani není co říct. Všichni odehráli výborný turnaj. Za výkony, hlavně v neděli, bych chtěl ale pochválit a vyzdvihnout hru Davida K. David se neskutečně rval, výborně procházel obranou soupeře a patřil k nejlepším na hřišti. Velké zlepšení předvedl i druhý z Davidů, který si konečně vzpomněl, že umí skládat i pomáhat při průnicích kamarádů. David B by jen měl méně běhat s míčem do stran. Jeho bratr Dominik tak, díky zlepšení jeho kolegů z roje, tolik nevynikal. I on ale odehrál turnaj velmi dobře. V posledních třech zápasech se zlepšil Karlos, který měl i dobré skládky a to hlavně v utkání s domácím týmem. Karlos se i méně “uklízel“ na křídlo a tak byl konečně platným hráčem roje. Hanz má výbornou obranu, při útoku zbytečně přihrává, místo aby šel ještě do kontaktu. Patří ale k oporám roje. Kryštof hrál „jen“ v neděli a i jemu se dařilo víc, jak v minulých zápasech. U Kryštofa je ale vidět menší sehranost s ostatními. Mari byl platnější v roji, asi se mu tam víc líbí☺. Na tříčtvrtce či křídlu byl občas ztracený a nevěděl přesně kam naběhnout. V roji ale odmakal to, co normálně a to je super. Lenka na mlýnové spojce je k nezaplacení a její přínos pro hru je ohromný. Přesto, když ji občas vystřídal na mlýnovce Jiří, nebyla změna až tak patrná. Oba hrají naštěstí podobně a tak je jen dobře, že máme někoho, kdo tento post může zastoupit. To u útokové spojky to je těžší a Prokop si čím dál víc upevňuje pozici lídra i číslo deset. Prokop táhl tým a byl u hodně podstatných věcí, které se na hřišti děli. Již zmíněný Jiří byl hodně aktivní, v sobotu patřil k těm málo hráčům, kteří se nebáli jít rovně do soupeře. V neděli pokračoval v dobrém výkonu a to jak v útoku, tak obraně. Christian buď trochu polevil, nebo se ostatní zlepšili. Christian odehrál výborné zápasy, už jsme ho ale viděli hrát lépe. I on však patří k tahounům týmu a věřím, že jím zůstane. Oba Lukášové se rozkoukávají a jde jim to. Čím víc minut odehrají, tím dřív budeme v týmu mít tu správnou konkurenci. Albert se také zlepšil, a doufám, že to nebylo jen tím, že se nechal strhnout výkony ostatních. Jula si víc zahrála na zadáku, přesto i na křídle neudělala jedinou chybu. Super výkon – na ten jsme ale zvyklí. Ema je na křídle jak lev. Rve se o každý metřík, snaží se dostat dál s míčem a na křídle je stále lepší a lepší. Natálie se taky zlepšuje. Má sice stále velký respekt k soupeři a chvílemi přesně neodhadne své postavení v hřišti, jinak se ale posunuje každým zápasem výš a výš. Anet je zarputilá a i ona se bude brzy tlačit do základu. Klára odehrála první minuty a seznamovala se hrou. Snad ji to neodradí ☺. Po dlouhé pauze jsme se konečně dočkali a na hřiště vtrhlo tornádo v podobě Kudrny. Na Tereze nebyla dlouhá pauza znát a křídlo i zadák ji nedělá větší problém.
Super. Na hřišti se nás vystřídalo 20 a to ještě Tonda a Štěpán jsou nemocní. Snad se konečně objeví Eliška a konečně se můžeme těšit, že na zápasy budeme moct hráče vybírat a ne se klepat, jestli přijdou všichni a bude nás alespoň na hru.
Dík všem, byl jsem na vás právem hrdý. Myslím, že rodiče také.
Děkuji všem fanouškům, kteří nás povzbuzovali na hřišti i na dálku. Maminkám omluva za pračky, ale kdybyste viděli to hřiště…hodně dobře vypuštěnej rybník ☺
Omluveni: Tonda, Štěpán
Snad se objeví: Eliška
Co nás čeká
28.10. – volno
5.11. – RC Tatra Smíchov – poslední domácí zápas v tomto roce. Předpokládám výkop opět 11:30 / 12:00
12.11. – RC Slavia Praha – poslední zápas v tomto roce.
