Challenge du Vignoble
20. června 2026
Petrovické U8 potvrzují svou letošní výjimečnost, tentokrát ve Francii.
Již popáté v řadě vycestovaly kategorie U8, U10 a U12 Rugby klubu Petrovice do Épernay ve Francii. Oproti italskému Rovatu, kam jely všechny mládežnické kategorie, nám stačil jeden autobus. Letos nebyla taková vedra jako první rok, kdy teploty přes den běžně atakovaly 45 stupňů ve stínu, ale 36 ještě v sedm večer mluví jasně. I v dalších ohledech byl tento ročník pro náš klub jiný, např. jsme nespali v rozpálené tělocvičně, ale na internátu lycea v městečku mezi vinicemi vzdáleného asi 15 km od Epernay, kategorie U10 sice opět nehrála na hlavních hřištích (už se to prostě nevejde), ale po turnaji nemusela šlapat 7 km zpět, protože pořadatelé pro nás poslali vlastní autobus, kategorie U8 nasadila dva týmy – jeden do úrovně A a jeden do B, s kategorií U12 jel pouze jeden trenér a ve zdraví přežil. Všechna čest, Václave!
Po noční cestě a snídani, za kterou velmi děkujeme rodičům, kteří pomohli s napečením dobrot a přípravou, jsme navštívili hrobku benediktýnského mnicha Doma Pérignona, kde se děti dozvěděli informace nejen o něm, ale i historii šampaňského (kraje, samozřejmě ;-)). Následoval krátký kombinovaný kvíz z biologie, chemie a cenotvorby pod vedením erudovaných trenérů a procházka po vinicích. Polední vedro jsme přečkali ve stínu, ovšem někteří nedočkavci se již vrhli na hřiště a trénovali na sobotní turnaj. Po večeři nás hostitelé odvezli autobusem na místo našeho ubytování. Děti si musely chvilku zvykat na jihoevropský systém toalet, ale všichni jsme to dali bez nehody.
Sobota se již nesla plně ve znamení turnaje. Drobné komplikace byly na hřištích kategorie U10, neboť organizátor musel rozpis utkání několikrát přelosovat, jak chodily omluvenky od francouzských klubů, které kvůli vedru rušily svou účast. Nakonec to ani elektronické systémy nevydržely a plakety se také roztavily. Velká pochvala patří rozhodčím, kterých bylo vždy na hřišti více; jejich rozhodování bylo jasné, s dětmi komunikovali a na rozdíl od některých turnajů v ČR nedocházelo k trapnému nadržování. Na rozdíly v pravidlech si děti rychle zvykly a ty, co se turnaje účastnily už loni, se na některé i těšily. Taková povolená odmítačka… :-)
V dopolední části tým U12 jednou zvítězil, jednou remizoval a jednou jsme prohráli. Prohra bolela, neboť se nám nepodařilo položit ani jednu pětku. Odpolední část bývá většinou horší a potvrdilo se to i zde, k tomu slabší fyzička a zranění. Bodovat se podařilo jen ve dvou zápasech, v dalších dvou bohužel bez položení. Celkově z toho bylo 15. místo. Trenérovi udělalo největší radost dopoledne, kdy tým předvedl výbornou hru proti pozdějšímu vítězi turnaje, ocenil krásnou podporu od U8 a celkově si to všichni v partě užívali. 
Tým kategorie U10 odehrála v sobotu 10 zápasů. Dopoledne jedna výhra a tři prohry. Asi nejvíce, z principu, mrzela s Waterloo, navíc bez položené pětky (0:2). Odpoledne byla situace trochu zmatečná, ale vyhráli jsme polovinu utkání, ani jedna remíza. Kolikátí jsme skončili se nedovíme, neboť spadly systémy, ale odhadem 16. nebo 17. místo. Trenéry nejvíce mrzelo, že herně měl tým na víc, ale vlastní nedisciplinovaností prohrával, protože vysoké skládky se ve Francii, na rozdíl třeba od vytrhávání míče, absolutně (i v pase už bylo vysoko) netolerují. Radost dělalo, že se děti dokázaly po obdržených pětkách otřepat a znovu se vrhnout do utkání. 
Obrovským překvapením pro skoro všechny Francouze (organizátoři nás znají z PYRFu) byl výkon A týmu kategorie U8. Tým B, přestože oslaben absencí několika hráčů a hráček (v autobuse jsme měli dost volných sedaček), odehrál svá utkání moc pěkně a rozhodně se neměl zač stydět, ale co předvedlo Áčko, bylo až neuvěřitelné. Po stříbrné medaili z Mistrovství republiky, kdy nám titul utekl o skóre o jednu nepoloženou pětku, na tomto ve Francii vysoce hodnoceném turnaji 2. místo! Dopolední část: 5 výher a jedna remíza. První šok pro ostatní (nejen francouzské) kluby, do bojů o medaile postupují naše U8 z 1. místa ve skupině. Odpolední část s těmi nejlepšími: 3 výhry, 2 remízy a jedna prohra v souboji o zlato s Racing Plessis (3:6). Ovšem i s tímto týmem jsme schopni hrát vyrovnanou hru, o čemž svědčí remíza 3:3 z jiného utkání. K tomu není, co dodat, protože trenérka brečela štěstím, i když se na fotce směje. Gratulujeme!!
Po večeři rychle naložit medaile, stany, regionální suvenýry, nastoupit do busu a dobrou noc na cestu do Prahy…
